Českobudějovicko Českokrumlovsko Jindřichohradecko Karlovarsko Písecko Prachaticko Praha-město Strakonicko Táborsko

► Galerie Sokolníci nabídli divákům nevšední zážitek. [Foto: Lenka Pokorná]

Sokolníci fascinovali diváky v Chrášťanech souhrou s dravými ptáky

CHRÁŠŤANY - 28.09.2015 17:32


Fascinující podívaná se minulou sobotu naskytla návštěvníkům a obyvatelům Chrášťan na Českobudějovicku. Přímo při lovu zde totiž byly k vidění vzácné druhy dravých ptáků. Vedle majestátních orlů skalních, jejichž rozpětí křídel přesahuje dva metry, také jestřábi, sokolové či káně Harissovy.

Svého zástupce měli na zdejším srazu sokolníků, který za podpory Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ uspořádalo letos již posedmé v řadě Myslivecké sdružení Koloměřice - Chrášťany, také rarohové. Naprostým unikátem pak byl vzácný výr sibiřský. "Vyšlo nám počasí a přijelo velice slušné zastoupení lovců, překvapil mě i zájem veřejnosti. Můžeme být spokojeni," komentoval akci na jejím počátku hospodář Mysliveckého sdružení Koloměřice - Chrášťany Václav Záveský.

Ranní přehlídce čtrnácti sokolníků z celé České republiky přihlíželo na hřišti chrášťanské TJ Sokol více než 200 diváků. "Je úžasné vidět tyto dravce z bezprostřední blízkosti a úplně fantastická je jejich souhra se sokolníky. Jsem rád, že jsme sem vyrazili," uvedl Milan Matěcha, jenž se do Chrášťan vydal spolu s Františkem Haidrem z Českých Budějovic. "Miluji vše, co souvisí s přírodou a tato spolupráce člověka s ptačím predátorem je naprosto úžasná," řekl Haidr.

Před zahájením lovu vyslechli návštěvníci základní informace o dravcích a sokolnictví z úst dlouholetého, dnes již bývalého předsedy a zakladatele Klubu sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě Václava Svobody, známého mezi myslivci také jako mistra ve vábení "snad veškeré" zvěře. "Chrášťany jsou díky vynikající spolupráci s koloměřickými myslivci a podpoře temelínské elektrárny jedním z míst, kam rádi jezdíme, a kde se ze sokolnických srazů díky jejich oblibě již stala tradice," poznamenal Svoboda. Zhruba padesátka diváků pak následovala lovce do okolních polí a luk. Jako pojízdná občerstvovací stanice posloužil traktor s vlekem.

"Každoročně k nám přijíždí zhruba dvacítka sokolníků, postupně však roste zájem veřejnosti, takže tento sraz se určitě dostane na seznam akcí plánovaných v rámci Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín i příští rok," konstatoval starosta Chrášťan Josef Vomáčka a dodal, že za návštěvu ještě letos nepochybně stojí v sobotu 24. října Hubertská jízda spojená se slavnostmi a mysliveckou mší v místním kostele.

Lov sokolníci ukončili po osmnácté hodině slavnostním výřadem. Ve spárech dravcům uvízly dvě mladé srny, zajíc a sele divokého prasete. Následovalo společné posezení s hudbou a tancem.

Sokolnictví, 4000 let staré umění zacházení s dravci včetně lovu s nimi, si od svého vzniku uchovalo své tradice až dosud. Dovednosti a postupy potřebné k držení a výcviku dravců předávali otcové svým dětem po stovky generací. V listopadu 2010 proto zařadila konference Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, pořádaná v keňském Nairobi, sokolnictví na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V současnosti se sokolnictví stává opět profesí a to především v oblasti ochrany prostoru letišť před nežádoucími hejny ptáků, která mohou být, v případě střetu se startujícím nebo přistávacím letadlem, důvodem katastrofy. Sokolnictví, jako činnost pěstující vztah mezi člověkem a dravcem je v moderní době také velmi významným činitelem nesoucím know-how umělého odchovu dravců v péči člověka, což se stalo rozhodujícím prvkem pro záchranu některých druhů dravců před vyhynutím.

"Díky sokolnictví dnes prakticky nikde na světě neexistuje jediný kriticky ohrožený druh dravých ptáků. V České republice je umělý odchov na velmi vysoké úrovni a jen letos se členům našeho klubu podařilo odchovat 800 mláďat různých druhů," připomněl bývalý šéf Klubu sokolníků při ČMMJ Václav Svoboda.

Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě vznikl v roce 1967. V současné době má zhruba 500 členů sdružených ve více než dvaceti střediscích v různých koutech republiky. Pro sokolnictví se dnes nejčastěji využívá sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní, káně Harrisova a jestřáb lesní. Čeští sokolníci lovecky využívají přes tři sta dravců a další slouží k umělým odchovům s následným vypouštěním ptáků do volné přírody.

arm, pp



Související zprávy

V Hrdějovicích mohou lidé přecházet bezpečněji

11.03.2016 13:10

Sokolníci fascinovali diváky v Chrášťanech souhrou s dravými ptáky

28.09.2015 17:32

O ČEZkapra se v Nákří utkalo téměř pět desítek rybářů

17.05.2015 10:54

Dříteňští zateplí školu a opraví kostel

11.02.2015 08:59

České Budějovice mají první veřejné grilovací místo

18.07.2014 12:49

Dříteň bude investovat do oprav památek či zateplení školy

20.02.2014 11:53