PRAHA - 22.06.2011 10:17
Milovníkům historie zbývá jen několik dní na návštěvu Valdštejnské jízdárny na pražském hradě, kde je poprvé vystaven originál vzácného rukopisu z 15. století Rosa Rosensis oslavující Rožmberky. Ilustrovaný rukopis oslavné básně na rožmberský rod - Rosa Rosensis (Růže rožmberská) bude k vidění jen do 29. června. Delší pobyt na veřejnosti není vzhledem k citlivosti na klimatické podmínky možný, informovala mluvčí Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Kateřina Voleská.
Jediný známý rukopis básně zapůjčila pro rožmberskou výstavu Národní knihovna. Po 29. červnu bude originál nahrazen kopií, uvedla Voleská.
Dramatickou báseň "Rosa Rosensis" napsal nizozemský humanista, filolog a básník Jakub Canter (1469–1539) v roce 1497 během svého pobytu na rožmberském dvoře v Českém Krumlově. Děj básně se odehrává kdesi v idealizovaném Řecku a v žertovném a překvapivě eroticky podbarveném tónu vypráví příběh o nenaplněné lásce mladíka Eutycha ke královské dceři Kalliroé. V milostné zápletce i v dialozích královských rodičů hraje důležitou úlohu bohyně lásky Venuše, od níž básník posléze odvíjí příběh o božském původu Rožmberků: Bohyně povstala z mořské pěny, z níž se také zrodily bílé růže, když vystoupila z moře na pobřeží Kypru. Bílý květ darovala svému lidskému milenci Anchísovi a ten jej přijal za svůj znak. Z lásky mezi Venuší a Anchísem se narodil hrdina Aeneás, kterého v boji u trójských hradeb Venuše vlastní rukou uchránila před zásahem kopím. Byla přitom ale zraněna, její družky jí krvácející ránu ošetřily bílými růžemi a ty se přitom zbarvily božskou krví. Rudý květ převzal Aeneás na svůj štít a pole přitom ponechal bílé na památku prvotní rodové květiny. Červená růže poté zůstala i v erbu římských Orsiniů, Aeneových potomků a od nich ji převzali Rožmberkové.
Jakub Canter ve svých verších spojil Rožmberky s římskými Orsinii i jejich domnělými antickými předky a současně oslavil rožmberskou růži jako symbol lásky posvěcené božskou krví. Básnická fikce o božském původu Rožmberků ve své době posilovala prestiž prvního aristokratického rodu v Českém království a dodnes neztratila nic ze svého poetického kouzla.
Výstava Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami představuje podstatné momenty dějin rodu Rožmberků a poprvé v historii na jednom místě shromažďuje reprezentativní soubor přibližně 700 uměleckých děl a historických dokumentů připomínajících rožmberské kulturní dědictví. Exponáty jsou zapůjčeny od téměř 70 partnerů, státních institucí, církve i soukromých sběratelů. Výstavu pořádá Národní památkový ústav, spolupořadateli jsou Národní galerie v Praze a Senát Parlamentu ČR. Na výstavě si návštěvníci prohlédnou významná umělecká díla, předměty denní potřeby, mince, knihy, hudební nástroje, zbraně, vědecké pomůcky, archivní písemné dokumenty, archeologické památky a řadu dalších artefaktů spjatých s Rožmberky a jejich dobou. Výstava zavede návštěvníka do časového období středověku až raného novověku. 6. 11. 1611 zemřel na zámku v Třeboni Petr Vok, poslední mužský potomek proslulého rodu Rožmberků, a právě v roce 2011 si připomínáme výročí 400 let od této události.
das