NORSKO/SVALBARD - 22.09.2010 16:13 - Aktualizováno: 22.09.2010 16:13
Letošní v pořadí šestá expedice vědců do Arktidy, kterou pořádala Jihočeská univerzita - Přírodovědecká fakulta ve spolupráci s dalšími odborníky, skončila 18. září 2010 příjezdem posledních účastníků zpět do Čech. Přinášíme poslední, tedy třetí část sdělení, které účastníci expedice připravovali autenticky z míst svého bádání.
Třetí část VI. arktické vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích odcestovala do Arktidy ve dvou skupinách. Zoologicko - parazitologická skupina (Oleg Ditrich a Tomáš Tyml) odletěla 30. července a spolu s fotografem Alexandrem Pospěchem pak očekávala poslední letošní obyvatele stanice: botaničku Alenu Bartošovou, paleobotaničku Alexandru Bernardovou, algologa Otakara Struneckého a fyziology Janu Kvíderovou a Darju Tashyrevu, kteří odletěli 20. srpna.
Fyziologové dokončili experimenty popsané v první zprávě; podařilo se zachytit i konec vegetační sezóny, kdy již tundra zmrzla.
Ota Strunecký a Saša Bernardová se zaměřili na místa, kde i po vyschnutí tundry zbývají zbytky sladké vody a pokusili se sbírat i v okolí „horkých vývěrů“, kvůli nimž podnikli i cestu na Ny Alesund. Vzorky odebrali, ale zjistili, že prameny jsou ve skutečnosti jen o několik stupňů teplejší než okolní vody. Přesto bude zajímavé rozborem odebraných vzorků zjistit, zda jejich okolí mohlo být refugiem pro organismy v chladnějších dobách. Při získávání půdních profilů se Saša dostala až k permafrostu.
Parazitologové se soustředili na motolice čeledi Gymnophalidae, u nichž mimo jiné studovali manipulaci chování mezihostitele a motolice čeledi Opecoelidae, které parazitují v rybách. V rybách chytaných do tenat i v mořských bezobratlých sbíraných na dně do třicetimetrových hloubek hledali též jednobuněčné parazity, zejména améby, myxosporidie, nálevníky i příslušníky méně známých skupin; založili řadu kultur améb, které převezli do Čech.
Při sběru materiálu se vědci museli potýkat i s místní faunou: tuleni si oblíbili snadnou kořist chycenou v tenatech a nepřekonatelnou překážkou pro chytání mořských ptáků (kajek) do ornitologických sítí byli buřňáci, kteří se chytali v nezvládnutelném množství.
Přes všechny předkážky se podařilo shromáždit značné množství materiálu i dat, které vědci již dále zpracovávají.
Více na stránkách Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích www.jcu.cz
red, das