ČESKÉ BUDĚJOVICE/ŠUMAVA - 28.02.2014 08:06 - Aktualizováno: 28.02.2014 08:07

S nebývale ostrou kritikou vedení Správy Národního parku Šumava se ozvala Stínová vědecká rada (SVR) parku, která vznikla z bývalé vědecké sekce Rady NPŠ, jejíž členové abdikovali na protest proti změnám, které protlačil po svém jmenování ředitelem Jan Stráský. SVR se hrubě nelíbí návrh Plánu péče na roky 2014 až 2O28, který současné vedení parku předložilo Ministerstvu životního prostředí (MŽP). Podle vědců je nevyvážený a nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má Správa NPŠ dlouhodobě řídit. SVR postoupila své připomínky Ministerstvu životního prostředí.

Vědcům se nelíbí nejen kvalita návrhu, ale také výrazný odklon od původních plánů v blasti ochrany přírody. Podle nich je návrh plánu péče nevyvážený a rezignuje na hlavní smysl národního parku, kterým je ochrana přírody. "Projevuje se to také v navrhované zonaci (územním vymezení zón s různým stupněm ochrany), která není odborně zdůvodněna. Oproti předchozímu plánu péče z let 2001 - 2010 (s prodlouženou platností do 2013) současný návrh výrazně snižuje cílové území ponechané přírodě. Zatímco předchozí plán péče počítal s 50 % v roce 2030, tento návrh počítá pouze s 35 % okolo roku 2060," upozornili vědci v tiskovém prohlášení.

Naopak jako jeden z hlavních cílů ochrany národního parku návrh uvádí podporu udržitelného rozvoje územních samosprávných celků. Rozvoj regionu však podle vědců nemůže být cílem ochrany národního parku coby území ochrany přírody. "A to přestože platí, že dobrá ochrana a správa národního parku znamená velmi významný potenciál pro rozvoj regionu," uvedla SVR.

Podle předsedy SVR Jakuba Hrušky je zřejmé, že předložený plán péče "je založen na handlech s územím Národního parku Šumava jakožto obchodním artiklem developerů, obchodníků a těžařů".

"Teprve to, co zbylo, bylo ponecháno pro ochranu přírody. Je zjevné, že současné vedení národního parku nemá ochranu přírody na Šumavě jako svoji hlavní prioritu," uvedl Hruška.

Podle něj byla vědecká obec vždy nakloněna kompromisu mezi ochranou přírody a životem místních lidí, ovšem předložený plán péče tuto vyváženost vychyluje směrem ke komercionalizaci území a nerespektování základního poslání národního parku, kterým je ochrana přírody.

"Plán péče má být odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody, jež zohledňuje dosavadní vývoj území a navrhuje opatření ve prospěch předmětu ochrany zvláště chráněného území," upřesnil doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda Stínové vědecké rady NPŠ.

Plán péče obsahuje například koridor pro lanovku na Hraničník, přičemž pruh věnovaný výstavbě lanovky prochází jednou z nejcennějších oblastí národního parku. V této oblasti je dochován přirozený sled horských lesů od smíšených porostů s bukem a jedlí až po horské smrčiny s výskytem tetřeva hlušce a dalších vzácných ptáků. Oblast je unikátní také výskytem mnoha ohrožených druhů hmyzu nebo lišejníků. Zrušení ochrany takto cenného území ve prospěch lanovky je podle Hrušky řešením odborně neobhajitelným. "Zřejmě i proto není v návrhu žádná část, která by věcně podpořila předkládaný návrh zonace," soudí.

Vědci však návrh nepovažují za kvalitní ani jako celek. Na 18 stranách připomínek pojmenovala největší problémy a chyby dokumentu.

Argumentují například, ze návrh plánu péče porušuje také logickou posloupnost, kdy je nejprve třeba udělat zonaci území národního parku, a teprve poté vypracovat plán péče o již jasně definovaná území s různým stupněm ochrany přírody.

"Těžko mohla Správa národního parku předvést větší nekompetentnost, jak spravovat Šumavu, než předložením tohoto návrhu plánu péče," připoměl emeritní profesor lesnictví holandské Univerzity ve Wageningen Josef Fanta.

Podle profesora Jaroslava Vrby z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích navíc tento návrh plánu péče prakticky ignoruje fakt, že nejcennější území Šumavy přesahuje české hranice a mělo by být spravováno v těsné součinnosti s Národním parkem Bavorský les. "Tu však současné vedení Národního parku Šumava zcela pohřbilo," varuje Vrba.

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 20 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

das